PayPal-donate (Wiki).png
O ile nie zaznaczono inaczej, prawa autorskie zamieszczonych materiałów należą do Jana Woreczko & Wadi.

(Unless otherwise stated, the copyright of the materials included belong to Jan Woreczko & Wadi.)


Zebrak

Z Wiki.Meteoritica.pl

0i
Zebrak
Spadek
Lokalizacja Stredocesky, Czechy
Położenie[1] 49°53'N, 13°55'E
Data 14 październik 1824 roku, 08:00
Charakterystyka
Typ chondryt zwyczajny H5
Masa 2 kg
Meteoritical Bulletin Database
Synonimy
w NHM Cat: Beraun, Horowitz, Hozowitz, Praskoles, Praskolesy

Spadek meteorytów 14 października 1824 roku (poniedziałek) w okolicy miejscowości Žebrák‎ w Czechach.

Kolekcje

Okazy i fragmenty meteorytu Zebrak w największych kolekcjach:

Zbiór waga okazów
(Koblitz MetBase)
uwagi
Prague, Nat. Mus. 861 g
Vienna, Naturhist. Mus. 451 g
New York, Amer. Mus. Nat. Hist. 101 g
London, Nat. Hist. Mus. 94 g
Budapest, Nat. Mus. 88,5 g
(…)

Brak w zbiorach polskich.

Źródła

Tuček (1981)

«

Praskolesy (1824)

Pád u Praskoles na Berounsku

Poměrně značný zájem současných badatelů vzbudil pád kamenných meteoritů, k němuž došlo 24. října 1824 kolem osmé hodiny ranní v krajině mezi Hořovicemi a Zdicemi, přesněji mezi Žebrákem a Praskolesy, jz. od Berouna. Stalo se tak deset let po náhodném nálezu meteoritického železa u Lenartova.

Za poměrně jasné, jen zcela mírně zatažené oblohy se ozvaly náhle dvě silné, výstřelům z děla podobné rány. Po nich následoval silný rachot a za sykotu a hvízdotu spadly 2-3 kameny, z nichž dva o celkové hmotnosti 1873 g (zhruba 2 kg) byly již brzy po pádu nalezeny ({{:Image:Zebrak_(Tucek_1981).jpg|přil. XXI, obr. 33]]). Silné, výbuchům někdy podobné rány bylo slyšet na rozloze o velikosti zhruba 7×4,5 km, zejména v Točníku, v Cerhovicích, v Hořovicích, v Lochovicích, v Praskolesích a v Žebráce. Někteří z očitých pozorovatelů uváděli, že spatřili z oblohy padat kameny, které podle jejich tvrzení přiletěly ve směru od SZ k JV. Ohlušující rány při dopadu uslyšel náhodou v Hořovicích přítomný profesor K. A. Neumann[2], který měl, jak již víme, vlastní zkušenosti s výzkumem železného meteoritu z Lokte. Hned upozornil, že by mohlo jít o pád meteoritů. O události, které byl náhodným, ale šťastným svědkem, podal již 30. října 1824 zprávu v denním tisku. Tím byl přirozeně ještě zvýšen zájem obyvatel z okolních obcí místa pádu. Nastalo pilné hledání kamenů, které bylo korunováno úspěchem. Na cestě vedoucí z Žebráka do Praskoles našel žebrácký občan F. Kolbe neúplný černý kámen a ve vzdálenosti asi 150 kroků od něho dokonce druhý, velmi podobný kus. Oba vážily 1873 g. Udánlivě třetí kámen z pádu o hmotnosti 309,6 g však dosud schází. Od nálezce koupil oba kusy hrabě Eugen z Vrbna a jeden z nich věnoval sbírkám Vlastenského muzea v Praze.

První podrobnější zprávy o pádu kamenů v okolí Praskoles podali Zippe (1825)[3] a Martius (1825)[4]. Větší kámen má tvar nepravidelně polyderický, je silně zaoblený a má vzhled jen málo opracovaného valounu s četnými mělkými podlouhlými prohloubeninami na povrchu. Jeho jemná povrchová kůra je nejvýše pouze 0,1 mm silná, barvy černé až černohnědé, matná, jen místy slabě lesklá, a ostře se odlišuje od světlé vnitřní základní hmoty.její struktura je přiléhavá, místy jemně hrbolkovitá, někdy dokonce až struskovitá. Vnitřek kamenů tvoří světle popelavě šedá, velmi jemnozrnná směs s nápadnými kovově lesklými částicemi nikového železa a troilitu. Místy bývá i rezavě skvrnitá až šmouhovitá s jemnými trhlinami. V této hmotě lze již lupou rozeznat droboučké kulovité, dobře uchované chondry, které se jen poněkud tmavším zbarvením odlišují od základní hmoty, z níž se dají snadno uvolnit. Podle uvedených znaků byly kameny z Praskoles zařazeny mezi kuličkovité hyperstenické chondrity. Zevním tvarem, vnitřní strukturou a mineralogickým složením se velice podobají chondritům z lysé nad Labem, na což správně upozornili již Neumann a Zippe. Jejich první chemickou analýzu provedl Kokta teprve v r. 1937, po něm také Wahl a Wiik (1951). Podle Kokty obsahuje křemičitanová část kamenů v procentech: 43,04 SiO2, 15,49 FeO, 32,14 MgO, kovová část s troilitem: 85,35 Fe, 7,64 Ni, 0,52 Co, 6,65 S. Z toho vyplývá procentové zastoupení jednotlivých součástí, na něž připadá: 70,45 křemičitanů, 2,17 niklového železa a 5,38 troilitu.

Ve sbírkách muzeí jsou uloženy zpravidla jen drobné úlomky kamenů z Praskoles. Hlavní kus pádu je uložen ve sbírce Národního muzea v Praze. Má tvar nepravidelného komolého kužele o velikosti 10×7 cm, hmotnost 861 g. Další velký kus je ve sbírce Přírodovědeckého muzea ve Vídni a váží s drobnějšími úlomky celkem 450 g (534 + 96 g) a v Budapešti (88,5 g o velikosti 6×3×3 cm). Drobné úlomky o hmotnosti 1-14 g jsou jako vzácnosti uloženy ve sbírkách mnoha muzeí v zahraničí.

»


Lokalizacja

Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
© Jan Woreczko & Wadi

(P) Praskolesy, (Z) Žebrák

* W 2018 roku Google zmieniło zasady działania apletu, mapa może wyświetlać się niepoprawnie (pomaga Ctrl+F5); więcej → Szablon:GEMap-MyWiki

Galerie

Bibliografia

  • Koblitz Jörn, MetBase. Meteorite Data Retrieval Software, Version 7.3 (CD-ROM), Ritterhude, Germany 1994-2012. MetBase.
  • Tuček Karel, (1981), Meteority a jejich výskyty v Československu (Meteorites and their occurrence in Czechoslovakia), Academia, Praha, 1981, ss. 269, (s. 175-177; tab. XXI). Plik DjVu
    Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
    (tablice
    Źródło: Wiki.Meteoritica.pl
    ).


Przypisy

  1. ^ jeśli nie zaznaczono inaczej, podano współrzędne przyjęte w oficjalnej bazie meteorytów Meteoritical Bulletin Database
  2. ^ Karl August Neumann (1771-1866) – chemik i przedsiębiorca (autora pomogła zidentyfikować Jadwiga Biała (Biała 2017)); wykładał chemię na Politechnice w Pradze i na Uniwersytecie Karola; przyjaźnił się z Ernstem F.F. Chladnim (sam Chladnie pisze o tym, np. w Chladni (1826)); jako pierwszy ustalił meteorytowe pochodzenie meteorytu Elbogen; przyczynił się do odnalezienia okazów meteorytu Zebrak ze spadku 14 października 1824 roku; rozpoczął kolekcjonowanie meteorytów, które kontynuował jego syn Johann Georg Neumann (odkrywca w meteorycie Braunau tzw. „linii Neumanna”), kolekcja znajduje się obecnie w Muzeum Historii Naturalnej w Wiedniu (Biała 2017, 2019)
  3. ^ Zippe (1825)
  4. ^ Martius (1825)

Linki zewnętrzne

  • Meteoritical Bulletin Database (MBD) – meteoryt Zebrak
  • Encyclopedia of Meteorites (EoM) – meteoryt Zebrak
  • Portal Hvězdárna Žebrák – [Meteorit Žebrák]
Osobiste